Memoriál Slávka Jandory, to je tradiční přehlídka florbalistů a nejrůznějších florbalových stylů a přístupů. Každý rok do Hodonína zavítá velká plejáda úspěšných, ať už současných či bývalých hráčů. Jedním z nich byl i kapitán FbŠ Hattrick Brno, Jakub Marek. Bývalý hráč Hodonína, který začínal s florbalem v Kyjově a prošel finskou ligou je jedním z tahounů Hattricku.
Kubo, jak hodnotíš své působení v soutěži?
Vrátil jsem se do soutěže po dvouleté pauze. Liga se rozšířila a přijde mi méně kvalitní. V letošní sezoně se prozatím vzpamatováváme a musíme zahrát, abychom se pohli ze středu tabulky výše.
Co jsi dělal, že jsi měl 2 roky pauzu?
Na začátku to byla tradiční studijní záležitost – jel jsem do Turku na Erasmus. Jenže jsem nečekal, že se mi tam bude líbit tak moc. Takže když uplynul roční pobyt, rozhodl jsem se si pobyt o rok prodloužit a našel si práci. Samozřejmě jsem celé 2 roky hrál florbal. Začínal jsem ve 3. nejvyšší lize, ale podařilo se nám postoupit do 2. nejvyšší ligy. Byla to nejlepší zkušenost v mém životě. Bylo to opravdu skvělé.
Jak hodnotíš úroveň soutěže a hráčů?
Líbilo se mi, že všechny týmy mají široky kádr. Na trénincích jde cítit velká konkurence. Musí se makat, protože je tam dalších 20 lidí, kteří chtějí hrát a nenechají vám nic zadarmo. Co se týče herního pojetí, hraje se ofenzivněji, defenziva Finům nic moc neříká.
Dokážeš porovnat finskou a českou ligu?
Určitě. Zázemí je neporovnatelné. I když jsem hrál 3. ligu, bylo o mě postaráno jako kdybych hrál nejvyšší ligu v Česku. Mohl jsem se soustředit pouze na florbal a vše ostatní šlo mimo mě. Klubová úroveň se samozřejmě odrážela na hráčích, takže ti byli také na vyšší úrovni, za což ale podle mě z části může právě ten servis, o kterém jsem teď mluvil.
V Hattricku hraješ 2. nejvyšší ligu, ve Finsku jsi ji hrál také. Pokusil by ses ligy srovnat?
V ČR se hraje více systémově. Neříkám, že jsme ve Finsku neměli systém, ale hra je více založena na individualitách, které mají v zápase relativně volnost. Dále je velký rozdíl mezi útočnými pozicemi – Fin vystřelí téměř odkudkoli a když už mají šanci, většinou si s ní poradí.
Kdyby hrál Hattrick 2. nejvyšší finská ligu, kde by skončil?
To je velmi těžké říct, ale myslím, že by hrál v polovině tabulky.
Do Brna jsi odešel z Hodonína, jak na tyto časy vzpomínáš?
Na časy v Hodoníně nemohu zapomenout. Do teď jsme s klukama skvělí přátelé, pravidelně se vídáme a v sezoně jezdíme s „původní sestavou“ na florbalové turnaje. Nikdy neodmítnu možnost zahrát si s někým, s kým jsem vyrůstal. V Hodoníně to byly super časy, které mi toho spoustu daly. Často na to vzpomínám s Honzou Hoškou, se kterým jsem hrál obránce.
Jak vzpomínáš na trenéry, kteří tě vedli v Kyjově a Hodoníně?
Pan Jandora byl můj první opravdový florbalový trenér, který mi dal základy. Pak to byl hlavně Jirka Wagner. Nemůžu o trenérech říct nic špatného. Bez nikoho z nich bych nebyl tam, kde jsem nyní. Hodonín mě nachystal na to, kde jsem nyní.