Tým elévků by svou hrou a nasazením měl být klenotem našeho klubu. Začátek sezony nás však nachytal v nedbalkách… To se však změnilo.
K dalšímu turnaji jsme vyrazili do Kyjově. Předmartinská zábava se konala nejen na hřišti, ale i v hledišti. Do prvního zápasu jsme se postavili Očovju a bylo se na co dívat. „Klasický první zápas. I když jsme se dobře nachystali hned z buly dostala naše první lajna branku,“ dodává s úsměvem Wagner. Během pár minut náš tým však zabral a dokázal srovnat. Co víc, skvělým nájezdem dokázal Maty Rosek, poslat náš tým do vedení. Hezké a bojovné utkání, které bylo plné hezkých kombinačních akcí se zlomilo po šablonovité hře soupeře a menším důrazu před vlastní brankou. „Kluky jsem upozorňoval, co bude soupeř a byť jsme se s jeho šablonami dokázali popasovat lépe než ve Valticích, tak nám odskočil o čtyři branky,“ dodává Wagner. V dalším průběhu zápasu se FloHo vrhl do útoku. Střela a souhra střídala střelu a souhru, ale snižovače byly proti nám. „V závěru jsme byli určitě lepším a důraznějším týmem. Byl to top zápas hned na začátku dne. Soupeř nechtěl pustit výhru a nám chyběla minuta, abychom zápas otočili. Hráli jsme skvěle, bojovali jsme a jsme silnější a silnější,“ dodává spokojeně Wagner. Prohra 7:8 na začátek turnaje na týmu nenechala žádnou stopu a do dalšího boje jsme vstoupili s čistou hlavou.
Proti „domácímu“ FATRu si tým chtěl spravit chuť a dařilo se mu to. Kombinace, náběhy, pozorná hra, kdy všichni mohli ukázat, jak jsou na tom nám seděla. Výhra 11:1 jen potvrdila chuť týmu k další práci. „Nejvíce mě dnes těšila radost, kterou jsme předvedli a vzájemné povzbuzování. Detaily budou hráči ladit celý život, ale radost, tak mě těší,“ dodává Wagner.
Do třetího zápasu se nám vkradlo jakési uspokojení. Zmáčknout a povolit, tak by se dala popsat hra hodonínských elévků. Brzy tým vedl o dvě branky a malinko se ukolébal. „Děti byly v laufu a nebyly tak precizní v některých činnostech. Malinko nám přestaly jít nohy, ale o naší dobré hře jsem nepochyboval. Těší mě, že se chytl Viktor Běloch, který dal branku, a také Sam Barát, který dvěma góly potvrdil zlepšující se formu,“ dodává k výhře 8:5 nad FATRem II. Wagner.
V posledním utkání nás čekal Kyjov. Bylo vidět, že si tým věří a trenéři museli krotit „velkohubá“ prohlášení. Hra na jednu branku, desítky střel a kombinací naprázdno předznamenala velkou dřinu. Navíc se skvěle rozchytal brankář Kyjova a tým měl co dělat, aby našel skulinku v jeho výstroji. Výsledek 3:2 pro hodoňáky byl vydřený, ale zasloužený. „K poslednímu zápasu jsem nabádal tým k pokoře, ale nepovedlo se to uplně. Jsem rád, že si to vybojovali a nemusíme se stydět za stahování hry,“ dodává potěšeně Wagner.
Se třemi výhrami a těsnou prohrou se tak hodonínský tým mohl vydat na Svatomartinské veselí. „Koho pochválit? Určitě všechny. První lajna byla výjimečná ve všech zápasech. Těší mě, že děláme méně a méně chyb. Hýbeme se s míčkem a nestojíme. To je pro mě největší odměna. Reakce a hráčů a rodičů je bonbonek,“ usmívá se Wagner.